Bílé a Soumarské skály

Bílé a Soumarské skály

Malá tajemství pohoří Velika Kapela

Málokdo si při pohledu na zeměpisnou mapu Chorvatska všimne, že se v jeho srdci na území mezi Vinodolem a obcemi Fužine, Mrkopalj, Ogulin, Jasenak a Žute Lokve rozprostírá rozlehlá, převážně lesnatá oblast bez větších lidských sídel. Její jméno zní Velika Kapela.

Bijele stijene
Alan Čaplar

Toto pohoří skrývá jednu z nejpůsobivějších scenérií v Chorvatsku – Bílé a Soumarské skály (Bijele i Samarske stijene). Tady si příroda v pravém smyslu pohrála a vytvořila neuvěřitelné a fantastické tvary skal, které v mnohém překonávají díla lidských rukou. Na mnoha místech v Bílých a Soumarských skalách ční ostré a kolmé skalní útvary, které leckdy dosahují výšky přes 50 metrů. Mezi vrcholky skal se pak rozprostírají nesčetné průrvy, žlaby, praskliny a propasti. Právě díky tomuto reliéfu jsou Bílé a Soumarské skály mimořádně nepřístupnou a těžko průchodnou oblastí.

 

Tu vedle holých vrcholků skal pokrývají nekonečné lesy, jejichž tmavé tóny malebně kontrastují s bílými vápencovými skalami. Za účelem ochrany tohoto jedinečného horského území byly Bílé a Soumarské skály vyhlášeny přísně střeženou přírodní rezervací, což představuje nejvyšší stupeň ochrany přírody nadřazený i kategorii národního parku.

 

Hlavními výchozími body pro návštěvu pohoří Velika Kapela jsou vesnice Mrkopalj, do níž se dostanete z města Delnice ze severní strany, a Jasenak, do níž vede asfaltová silnice z Ogulinu. Příjezdová štěrková cesta, na níž začíná turistické značení k Bílým a Soumarským skalám a Bjelolasici, je známá jako Begova stezka. Po ní se snadno průchodnou horskou stezkou stoupající strmě lesem dostanete za hodinu k Bílým skalám. Bezprostředně pod vrcholky Bílých skal se nachází dvě horské boudy. Stezka dále stoupá skalami k vrcholu a podél ní se nečekaně otevírají působivé scenérie. Samotný vrchol Bílých skal dosahuje 1 335 m n. m. a skýtá krásný výhled na Bjelolasici, Klek a nesčetné skalní věže rozmanitých tvarů.

Bijele stijene
Alan Čaplar

Nejproslulejším symbolem Bílých skal jsou kameny jménem Prsty. Jedná se o pět skalních soch vytvarovaných přírodou, které připomínají lidskou ruku a ční k nebi v nejvyšších partiích. Tato scenérie, která názorně svědčí o tvůrčí síle a imaginaci přírody, se zapíše hluboko do srdce každého návštěvníka Bílých skal. Kromě Prstů je jedním z nejpůsobivějších míst na Bílých skalách též údolíčko s „kapličkou“ uzavřené ze všech stran jako amfiteátr kolmými skalami vysokými 50 metrů. Vstupuje se do něj úzkým průchodem pod skalou nazvanou Slonova brada.

 

Od vstupu do údolíčka s Kapličkou pokračuje tzv. Vihoraški put, jedna z nejnáročnějších alpinistických stezek v Chorvatsku, která prochází neobydlenou oblastí a mimořádně divokou přírodou. Stezka je zčásti opatřena ocelovými lany a klíny, její návštěva se každopádně doporučuje jen zkušeným alpinistům.

Bijele stijene
Alan Čaplar

Nejpříhodnější přístupovou cestu k Soumarským skalám představuje Begova stezka ze směru Mrkopalj a Tuk. Je však možné se k nim dostat také z jihu od obce Jasenak. Horská stezka stoupající na Soumarské skály začíná na třináctém kilometru cesty, která vede z vesnice Tuk. Hlavním opěrným bodem je Ratkův úkryt (Ratkovo sklonište), dřevěný srub skrytý v jeskyňovitém výklenku pod kolmou skálou, která nad ním ční jako přírodní střecha.

 

Bílé a Soumarské skály jsou jedinečným geomorfologickým útvarem obklopeným lesem. Jedná se o kamenné, leč teplé srdce Velike Kapely, kde vládne ticho a mír, kde je nejhlasitějším zvukem šumění větru ve větvích a zpěv ptáků míjejících v letu působivé skály.