Dinara

Dinara

Nejvyšší pohoří v Chorvasku

Dinara je jedním z nejzajímavějších chorvatských pohoří. Její několik set metrů vysoká jihozápadní stěna okouzluje a přitahuje pohledy každého, kdo ji pozoruje z jejího úpatí. Výjimečnost krásy pohoří podtrhují lesy a louky poseté květy. V zimním období i po velkou část jara se vrcholky Dinary bělají sněhem, zatímco za šedivých dní ani nejsou vidět, neboť je nebe zahalí mraky do svého objetí. Vrchol tohoto kamenito-travnatého pohoří je nejvyšším bodem v Chorvatsku, místem, kde se chorvatská zem dotýká nebe.

 

Název Dinara zahrnuje několik rozdílných pojmů. Za Dinaru v užším slova smyslu je považováno pohoří, které se rozkládá východně od města Knin a severně od přehrady Peruča. Dinarou v širším slova smyslu se rozumí horský masiv dlouhý 84 km, jehož součástí jsou kromě Dinary také Troglav a Kamešnica. Je známo, že Dinara rovněž dala jméno celé Dinárské horské soustavě, která se táhne od úbočí slovinských Alp po pohoří Prokletije v Albánii.

Dinara, Badanj
Alan Čaplar

Největším osídleným místem na úpatí Dinary je královské město Knin, jež je zároveň hlavním výchozím bodem výstupů na její vrcholky. Jediná silnice, která stoupá vzhůru do náručí pohoří, začíná v osadě Guge, která je předměstím Kninu. Cesta je to serpentinovitá a prašná, místy také strmá. Od osady Suvo polje se cesta rozděluje do několika menších cest, po nichž se lze pohybovat buď v terénním voze, nebo pěšky. Kdo chce vystoupat až na samotný vrchol, tak musí pokračovat k horské boudě Brezovac, odkud výstup trvá asi dvě a půl hodiny. Je možné také vyrazit z vesnice Glavaš u Kijeva, ale na výstup touto cestou budete potřebovat pět hodin. Nad vesnicí Glavaš stojí starobylá malebná zřícenina a v polovině cesty na vrchol narazíte též na horolezecký přístřešek Martinova košara vybudovaný z bývalé salaše využívané v letních měsících pastýři.

 

Vrchol Dinary se skládá ze dvou obdobně vysokých štítů, které jsou od sebe vzdáleny asi padesát metrů. Na jednom z nich je umístěn bílý geodetický sloup, na druhém se tyčí pětimetrový železný kříž. Sama skutečnost, že je nějaký vrchol nejvyšší – a vrchol Dinary je se svými 1 831 m nejvyšší v Chorvatsku – zaručuje, že je z něj dobrý výhled na všechny strany. Je odsud zvláště pěkný výhled na přehradu Peruča a okolní obce či státní silnici z Kninu do Splitu. Pohled ovšem nejvíce přitahují pohoří Svilaja, Promina a Troglav, nejbližší sousedé Dinary.

Cetina
Alan Čaplar

Přestože je Dinara typické krasové pohoří s nedostatkem vody, v jejích útrobách se kryje pravé vodní bohatství – u Kninu zurčí Krčić a Krka, ve vesnici Cetina se pak rodí stejnojmenná řeka, která svou vodou napájí přehradu Peruča, největší zásobárnu sladké vody v Chorvatsku. U vísky Kovačić, která je dnes na předměstí Kninu, se po 22 metrů vysoké skalní stěně slévá malebný vodopád Krčiće jménem Topoljski buk. Když taje sníh, tak stoupne hladina vody v korytě Krčiće a vodopád se s ohlušujícím rámusem zahalí do mračna kapek. V horní části svého toku vytváří Krčić malebný kaňon, který právě u Kovačiće končí a vodu Krčiće záhy pohltí Krka.

 

Přímo pod Dinarou pramení ve vesnici Cetina i stejnojmenná řeka. Stojí zde i středověký kostel sv. Spasitele, jedna z nejstarších a nejlépe dochovaných památek raného chorvatského sakrálního stavitelství. Jedná se o jednolodní stavbu z 9. století s třemi apsidami ve tvaru trojlístku a masivní zvonicí v průčelí. U kostela se rozprostírá hřbitov s více než 1 100 hroby, nad nimiž ční více než 800 středověkých náhrobních kamenů, tzv. stećků. Pod těmito velkými kameny leží kosti dávných junáků. Vzhledem k počtu i velikosti těchto náhrobků se jedná o jednu z nejcennějších středověkých archeologických lokalit v Chorvatsku.

Dinara
Alan Čaplar

Dinara by jako nejvyšší chorvatské pohoří měla být navštěvována, chráněna, představována a propagována jako skutečný symbol. Nejen svým primátem výšky, ale též krásou přírody a výhledy, které skýtá, si to zaslouží.