Risnjak a Snježnik

Risnjak a Snježnik

Poklidní skalnatí obři

Kdybychom měli mezi chorvatskými pohořími vybrat malou oblast s nejvyšší koncentrací rozmanitých přírodních úkazů, pak by roli jednoho z favoritů nejspíše sehrál Risnjak. Právě zde se totiž jedinečným způsobem setkávají různorodé alpské, dinárské, středozemní a pevninské vlivy. Návštěvníka nadchnou starobylé a dobře zachované lesy, působivá panorámata a čiře zelenavé odstíny řeky Kupy, ale i další fenomény. Risnjak je chráněn jako národní park. 

Međuvrhi
Alan Čaplar

Právě na Risnjaku se panonské a peripanonské oblasti nejvíce přibližují k Jaderskému moři a právě tudy prochází jadersko-černomořské rozvodí nejblíže Jadranu. Jinak řečeno, kapka vody, která spadne na Risnjaku, skončí v Kupě, Sávě, Dunaji a nakonec v tisíc kilometrů vzdáleném Černém moři, byť je Risnjak od Jaderského moře vzdálen pouhých 15 kilometrů. Vymezení rozvodí je tu však potřeba brát s jistou rezervou vzhledem k vápencovému podloží, v němž voda snadno nachází nepředvídatelné podzemní cesty.


Pod Risnjakem, pod strmými skalisky kopce Kupečki vrh, nedaleko vesnice Razloge, vyvěrá mohutný pramen řeky Kupy, která okamžitě nabývá ráz velké řeky. Přírodní amfiteátr v hluboké průrvě na úpatí skály Gavranova stijena a kopce Kupeški vrh (715 m), v němž se rodí unikátně tyrkysová řeka, skýtá neopakovatelný prožitek poklidné krásy. Sám pramen Kupy má tvar oválného jezírka pod stometrovými kolmými skalisky. Dále po proudu, od přítoku Čabranky až do vesničky Kamanje u obce Ozalj, tvoří Kupa hranici mezi Chorvatskem a Slovinskem.

Guslica sa Snježnika
Alan Čaplar

Vysokohorská část Risnjaku je zdálky rozpoznatelná podle skalisek Velkého a Jižního Malého Risnjaku, mezi nimiž leží sedlo, v němž se nachází horská bouda. Risnjak je jedním z nejmalebnějších chorvatských vrcholů a je druhým nejvyšším v Gorském kotaru (jen o 6 metrů jej převyšuje Bjelolasica). Díky jeho poloze jsou z jeho vrcholu dobře vidět Rijecký záliv, Krk, Učka, Snježnik i slovinský Snežnik, Lokvarské jezero, Bjelolasica, Velebit a v sedle pod ním Schlosserova bouda (Schlosserov dom). Pozorovatele zvláště nadchne skutečnost, že široko daleko nelze spatřit osídlená místa, ale jen nekonečné husté lesy, z nichž vystupují nesčetné vrcholky.


Na západě odděluje Risnjak od sousedního Snježniku hluboké údolí, jímž prochází lesní cesta z vesnice Gornje Jelenje ke Gerovu, která je nejkratší přístupovou komunikací do vrcholových partií Risnjaku (hodina a půl stoupání). Na východní straně se úbočí Risnjaku svažují mírněji do obce Crni Lug. Alpinistický výstup z Crného Lugu na Risnjak trvá tři hodiny a je možné jej absolvovat po dvou stezkách. Nedaleko Crného Lugu se rozprostírá údolí Leske, které je možné prozkoumat formou příjemné procházky po naučné stezce, jež začíná u správní budovy národního parku u osady Bijela Vodica u Crného Lugu. 

Risnjak
Alan Čaplar

Sousední hřeben Snježniku se rovněž vyznačuje působivými výhledy na slovinský Snežnik, Obruč, Učku a Rijecký záliv spolu s ostrovy severního Jadranu. Z žádného jiného místa není možné lépe pozorovat vrcholové partie Risnjaku. Stejně jako jeho slovinský jmenovec získal celý hřeben i jeho nejvyšší vrchol jméno podle velkého množství sněhu, který se zde navzdory blízkosti moře udržuje až do pozdního jara. Výstup na vrcholky hřebenu Snježniku začíná v místě zvaném Platak, sérií několika malebných luk, kde se nachází i lyžařské středisko města Rijeka. K výstupu z Platku na Risnjak je potřeba hodina a půl. Horská stezka je dobře značená a mimořádně zajímavá.

 

Všechno, co Risnjak činí jedinečným, se dochovalo právě kvůli jeho těžké dostupnosti. Ve své původní podobě tak svou krásu odhaluje všem, kdo se rozhodnou seznámit s tímto malým, ale velmi přitažlivým koutem Gorského kotaru.