Sniježnica v oblasti Konavle

Sniježnica v oblasti Konavle

Nejjižnější chorvatská tisícovka

Mezi nejatraktivnějšími chorvatskými pohořími má výjimečné místo pohoří Sniježnica v oblasti Konavle, kde se tyčí nad východním okrajem rozsáhlé krasové kotliny Konavosko polje. Hranice Konavlí lze vytyčit na severovýchodě kopci v Hercegovině, na východě černohorskou částí pohoří Orjen, na jihu Jaderským mořem a na západě městem Cavtat, vesnicí Zvekovica a oblastí Župa dubrovačka. Konavle mají podlouhlý tvar, dosahují délky 40 km a jejich šířka se pohybuje mezi 2 a 15 kilometry.

Sniježnica
Alan Čaplar

Nad kotlinou Konavosko polje ční malebné kopce, na jejichž svazích se rozprostírá několik vesniček: Kuna Konavoska, Duba Konavoska, Brotnice, Šiljesci, Velji Do a další. Vrch Sveti Ilija (Svatý Eliáš) na Sniježnici je nejjižnější chorvatskou tisícovkou. Jedná se o typické krasové pohoří s vápencovými skalami a řídkou středomořskou vegetací. Za své jméno vděčí sněhu, který se v jeho vrcholových partiích leckdy udrží až do května. Důvodem je vysoký úhrn srážek spolu s klimatickými vlivy ze severu, díky nimž se zde navzdory blízkosti moře udržují nízké teploty.

Sniježnica
Alan Čaplar

Výchozím bodem pro výstup na Sniježnici je osada Mihanići nedaleko vesničky Pridvorje na východním okraji Konavoského polje. Asi půl kilometru za poštou v Pridvorje (před Lovornem) odbočuje z hlavní silnice směrem do kopců úzká asfaltka do vesnice Kuna Konavoska (721 m). Silnice prudce stoupá 5 kilometrů ostrými serpentinami do Kuny, kde začíná turistické značení. Ve vesnici se nachází nejjižnější horská chata v Chorvatsku jménem Škola Kuna Konavoska, kterou spravují milovníci turistiky z Dubrovníku.

 

Turistické značení vás vyvede na širokou upravenou stezku, jež se bez náročného stoupání vine macchií a přímořským lesem, který vytváří příjemný stín. Nedaleko stezky se v její dolní části nachází zajímavý kostelík sv. Mikuláše (sv. Nikola) z 16. století s přilehlým středověkým hřbitovem a několika zachovanými středověkými náhrobky, tzv. „stećky“. Stezka byla založena ještě v dobách Rakousko-Uherska s cílem dopravit děla na vrcholky Sniježnice. Je proto plná zákrutů a do kopce směřuje v širokém oblouku. Turistické značení vás proto přivede na zkratku, po níž dospějete až do průsmyku Duži, odkud se otevírá výhled na hory v Bosně a Hercegovině a v Černé Hoře. Z průsmyku se vydejte na západ, přičemž jako orientační bod využijte vrcholový hřeben Sniježnice. I tato část trasy je opatřena turistickým značením, ale vzhledem k šířce stezky (podobné Premužićově stezce na Velebitu) nemůžete zabloudit. Ze vsi Kuna Konavoska trvá výstup na vrchol Sniježnice asi dvě hodiny lehké chůze.

Sniježnica
Alan Čaplar

Sveti Ilija (1 234 m) je nejvyšším vrcholem Sniježnice i Dubrovnicko-neretvanské župy. Východně od vrcholu stojí kaple sv. Eliáše (sv. Ilija), po níž byla hora pojmenována, a která byla vystavěna z tesaného kamene ve skále v 19. století. Od ní je pěkně vidět Konavosko polje a dubrovnické letiště u vesnice Čilipi. Ve větší dálce spatříte i ostrovy dubrovnického přímoří Elafity, Mljet, Korčulu, Lastovo, poloostrov Pelješac, velehory v Bosně a Hercegovině (Čvrsnica, Prenj, Velež, Zelengora a další) a černohorská pohoří Durmitor, Orjen, Subra, Lovćen a na jihu celý pás území od pohoří Komovi až po Prokletije. Každoročně se na Svatodušní pondělí koná pouť ke kostelíku a 26. prosince též tradiční turistický výstup na vrchol Sniježnice, kterým si milovníci horské turistiky připomínají první výstup na horu, který podnikli v roce 1928 dubrovničtí turisté.