Sveti Ilija na poloostrově Pelješac

Sveti Ilija na poloostrově Pelješac

Skalnatý velikán jižního Jadranu

Poloostrov Pelješac si své hosty získá pohostinností i krásou. Jeho kopcovitá krasová krajina je mimořádně malebná a milovníky horské turistiky přímo vyzývá k pěším výkonům.

 

Pelješac je se svými 348 km2 druhým největším chorvatským poloostrovem po Istrii. Je dlouhý 62, ale široký pouze 3 až 8 kilometrů. S pevninou jej spojuje 1 500 metrů široká Stonská šíje (Stonska prevlaka), a svým celkovým geografickým rázem se spíše podobá ostrovu než poloostrovu. Reliéfu Pelješce dominují dva vápencové hřebeny, mezi nimiž se ve střední části poloostrova rozkládá rozlehlá dolomitová kotlina. 

Sveti Ilija na Pelješcu
alan Čaplar

Nejvyšší partie Pelješce se nacházejí v jeho severozápadní části, nad městem Orebić. V této oblasti dosahuje šířka Pelješackého kanálu jen 1 270 m a ten tak díky reliéfní bariéře na severu poskytuje bezpečné útočiště pro lodě před nárazy bóry. V minulosti též plnil roli jižní brány střední části přímoří. Proto také byla poloha Orebiće v jeho nejužším úseku rozhodujícím faktorem rozkvětu zdejší námořnické tradice v dobách plachetnic. V druhé polovině 19. století zdejší námořní společnost vlastnila 33 zaoceánských plachetnic.

 

Nejvyšším vrcholem Pelješce je Sveti Ilija (Sv. Eliáš), který se tyčí do výšky 961 m nad mořskou hladinu. Z vysokého hřbetu Pelješce se na obě strany svažují prudké holé skály. Přestože je Sveti Ilija na poloostrově, svou polohou a výhledy má všechny rysy ostrovní hory. Kdyby byl Pelješac ostrovem, tak by byl tím nejvyšším na Jadranu. Výstup na vrchol hory je možný ze tří hlavních směrů. Z osady Urkunići východně od vesnice Ruskovići, dále z Karmenu a Bilopolje nebo z obce Gornji Nakovanj, která leží 6 km severozápadně od přímořského letoviska Viganj. Stará cesta z Ruskovićů je nejstrmější, ale hlavní turistická trasa na Pelješci je dnes ta, která vede z vesničky Bilopolje. Výstup trvá asi 3 hodiny, většina trasy je vystavena slunci a nejsou na ní žádné zdroje pitné vody. Měli byste se tak vodou před výstupem dobře zásobit.

Sveti Ilija Pelješac
Alan Čaplar

Z hory jsou nádherné výhledy na dalmatské ostrovy, Orebić a přilehlou riviéru na jejím úpatí. Vzhledem ke své výšce a mimořádné poloze představuje sv. Ilija jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst v celém Chorvatsku. Ve starších mapách bývá označován též jako Hadí kopec (Zmijino brdo / Monte Vipera) nebo Perunův kopec (Perunovo brdo). Druhý název pochází z předkřesťanských časů, kdy hora sloužila jako místo kultu boha Peruna (hromovládce) starých Slovanů. Současné oficiální jméno dostala hora podle kaple sv. Eliáše (sv. Ilija). Na vrcholu byla navršena kupa kamení, na níž je umístěn malý dřevěný kříž a mramorová deska s názvem hory.

 

Je obdivuhodné, kolik zajímavých míst můžete spatřit a zažít na relativně malém poloostrově. Každé z nich je i pro náročného cestovatele důvodem, aby strávil alespoň jeden den na kopcovitém Pelješci, a aby se tam vždy s chutí vracel.